Qalyń mal týraly bizde teris pikir qalyptasqan. Oǵan da sebep bar. Qazaq otbasysy HİH ǵasyrdan ortasynan bastap birneshe úlken soqqyny bastan ótkerdi. Birinshiden, áskerı otarlaýdyń barlyq qandy oqıǵalaryn bastan keshirdi. Ekinshiden, saýda kapıtaly men ósimqorlyq endi. Úshinshiden, osy ekeýi qosylyp qazaqtyń kóp bóligi kedeılendi. Osy sebepti otbasy jáne neke júıesiniń daǵdarysy bastaldy, áleýmettik problemalar kúsheıdi, áıel taǵdyry aýyrlady. Saýda kapıtaly qazaq áıelin taýarǵa aınaldyra bastady. Qazaqtyń ýaqytynda tólenbegen qaryzy úshin tatar men sart saýdagerleri qyzdaryn, qatyndaryn áketetin boldy. Kedeılik qamytynan qutylamyz ba dep qazaq qyzdaryn «qalyń mal» degen syltaýmen satýǵa aınaldy.
Bul máselelerdiń túbine boılamaǵan qazaqtyń alǵashqy jazýshylary «qalyń maldy» jaý kórdi. Qazaq gazetterinde jas qyzdardyń egde tartqan adamdarǵa turmysqa shyǵýy, kedeı qyzdarynyń toqal bolyp basqa úıdiń tabaldyryǵynan attaǵanda kórgen beıneti barynsha synaldy. Árıne, surqaı kórinister bar edi. Osyny paıdalalyp Sovet úkimeti 1920 jyly «Qalyń maldy joıý» týraly dekretti qabyldady. Al qalyń mal qazaqtyń ot basy men neke qarym-qatynastarynyń negizgi arqaýy bolatyn. Bul jerde men Reseı genshtabynyń polkovnıgi, analıtık M.Krasovskııdiń 1868 jylǵy jarıalanǵan pikirin ustanamyn: «Etot ýplachıvaemyı jenıhom kapıtal v veshah, dengah, skot ı prochee nazyvaetsá kalymom. On nýjen otsý otpýskaemoı zamýj, chasto daje bez ee soglasıa, docherı, vo pervyh, kak dokazatelstvo sostoıatelnostı jenıha, drýgımı slovamı-otsý nevesty nadobno ýbedıtsá v tom, chto býdýshıı zát nadelen ot svoego otsa ımýshestvom ı sledstvenno v sostoıanıı soderjat semeıstvo. Vo vtoryh, chem bolshe kalym, tem trýdnee vyplatıt ego srazý, a ýplachıvaıa po chastámı ı prıtom vsegda lıchno, jenıh... v perıod ýplaty kalyma, chasto poseshaıa nevestý ı ımeıa dostatochno vremenı dlá togo, chtoby soıtıs s neıý, on v toje vremá po obychaıý doljen...prıvozıt s soboıý podarkı dlá rodstvennıkov nevesty; takım obrazom, znakomstvo ılı, vernee skazat, tamyrstvo mejdý dvýmá, prejde mojet byt sovershenno chýjdymı, rodamı s kajdym dnem vse bolee ı bolee ýprochıvaetsá. V-tretıh, prı pomoshı kalyma ý ınyh bednákov ýstraıvaetsá prılıchnoe prıdanoe, kotoroe, takım obrazom, nıskolko ı nıkogda ne ýstýpaet kalymý, a ý mnogıh daje prevosqodıt ego (otaý úı de jasaý quramyna kiredi-J.A.). Jenıno je prıdanoe, po obychaıý narodnomý, sváshenno: ono nı v kakom slýchae ne mojet byt ochýjdeno v polzý deteı kırgıza ot drýgoı jeny, ılı v chú-lıbo polzý, no vsegda sostavláet neotemlemýıý sobstvennostjeny, za kotorýıý vzáto, ı ee potomstva, tak chto hotá prıdanoe ınogda delaetsá sobstvenno ı na schet jenıha, no mejdý tem delo eto v takom vıde ne vygládyvaet, ı poslednıı, prı razlade s jenoıý, nıkogda na ee ımýshestvo ne poságaet... Kalym, v sýshnostı, doljno schıtat odnoıý ız obdýmanneıshıh mer obespechenıa semeıstva, odnım ız lýchshıh obychaev polýdıkogo naroda».
Men qalyń malǵa qatysty osy M.Krasovskııden myqty jazǵan adamdy oqyǵanym joq. Qazirgi kúni qalyń maldy jańǵyrtý qoǵamdy jańǵyrtýdyń bir quraly bolýy múmkin. Nege deseńiz qyz qundy bolady. Bul basty másele! Ekinshiden, qalyń mal degenińiz bir bólmeli úı, eger siz qyryq jeti tóleseńiz qyryq jeti sharshy metr otaý alasyz, otyz jeti tóleseńiz otyz jeti sharshy metr, jıyrma jeti tóleseńiz jıyrma jeti sharshy metr, ıaǵnı jas otbasy birden shaǵyn úıge ıe bolady. Qalyń mal jınaý ár qazaqtan menshik ıesi bolýdy talap etedi, ıaǵnı áleýmettik jaýaptylyq kúsheıedi, ár qazaq menshik ıesi bolý úshin kúresedi.
tarıh ǵylymdarynyń doktory, profesor Jambyl ARTYQBAEV
6alash usynady
